BALI - Tegallalang, SUBAK Duchovní zavlažovací systém

🌾 Zajímavosti o rýžových plantážích na Bali

1. Subak – duchovní zavlažovací systém (UNESCO) 

https://www.youtube.com/shorts/s9iCJ7j6_0w

- na snímku oblast Tegallalang Bali

• Balijci využívají systém Subak – komunitní způsob rozdělování vody mezi farmáře.

• Vznikl už v 9. století a funguje dodnes.

• Subak není jen technický, ale duchovní systém – voda je vnímána jako dar bohů, který je třeba sdílet spravedlivě. Je spojen s balijským hinduismem.

• Zapsán na seznam UNESCO jako živé dědictví.

2. Rýže je na Bali posvátná

• Rýže je považována za dar bohyně Dewi Sri – bohyně úrody a plodnosti.

• Farmáři často vkládají obětiny do polí, aby poděkovali za úrodu nebo ochránili plodiny.

3. Plantáže nejsou rovné – ale terasovité

• Balijské rýžové terasy vznikají kvůli hornatému terénu a nutnosti zadržovat vodu.

• Nejznámější jsou:

  • Tegalalang (u Ubudu) – turisticky nejnavštěvovanější.

  • Jatiluwih – větší, méně komerční, zapsané v UNESCO.

  • Sidemen – klidné, s výhledem na sopku Agung.

4. Rýže 3x ročně? Ano, na Bali je to možné

• Díky teplému a vlhkému klimatu mohou farmáři sklízet rýži dvakrát až třikrát ročně.

5. Ruční práce a tradice

• Mnoho fází pěstování se stále dělá ručně, včetně sázení a sklizně.

• Děti často pomáhají už od útlého věku – pole jsou součástí každodenního života vesnic.

6. Ekoturistika a "fotopole"

• Některé plantáže (zejména Tegalalang) jsou dnes atrakcí samy o sobě – jsou zde houpačky nad poli, vyhlídky, kavárny.

• Jinde (např. Jatiluwih) najdeš ekoturistiku bez davů a s možností projít se mezi terasami s respektem k místním.

7. Žáby a kachny jako přirozený „ekosystém“

• Mnoho farmářů používá kachny, které čistí pole od hmyzu a zároveň hnojí půdu.

• Žáby, hadi a vodní hmyz jsou běžnou součástí plantážního ekosystému.

8. Rýžová sezóna určuje rytmus vesnic

• Svátky, ceremonie a každodenní rytmus vesnic se často řídí rýžovým kalendářem – kdy se sází, kdy se sklízí, kdy se děkuje bohům.

Klíčové znaky:

• Funguje na základě filozofie Tri Hita Karana, což znamená "tři příčiny blahobytu": harmonie s Bohem, s lidmi a s přírodou.
• Subak není jen technický systém zavlažování, ale i komunitní organizace řízená chrámem vody (Pura Tirta), kde se rozhoduje o správě vody, výsadbě a sklizni rýže.
• Komplexní filozoficko-kulturní systém, který propojuje přírodu, komunitu a spiritualitu. 

• Každé společenství má vlastní zavlažovací systém (kanály, přehrady, tunely), který vychází z přírodních tvarů krajiny.
• Funguje demokraticky — rozhodnutí o vodě, výsadbě a sklizni se dělají kolektivně, často s pomocí náboženských obřadů.

DUCHOVNÍ ROZMĚR

Tri Hita Karana – "Tři příčiny harmonie":

1. Parahyangan – harmonie s Bohem
2. Pawongan – harmonie mezi lidmi
3. Palemahan – harmonie s přírodou

• Centrem každého Subaku je chrám vody (Pura Tirta), obvykle umístěný u posvátného pramene nebo jezera.
• Nejvýznamnějším chrámem je Pura Ulun Danu Batur u jezera Batur — duchovní centrum všech Subaků.

HISTORIE

• Nejstarší zmínky o systému Subak pocházejí z roku Subak 1071 n. l.
• Vznikl nezávisle na indickém zavlažování a je výjimečný v rámci světové historie zemědělství.

ZAJÍMAVOSTI

• Každý Subak má svého "pekaseh", což je správce systému.
• Voda je považována za dar bohů, a proto se s ní zachází s hlubokou úctou.
• Rýžová pole (sawah) na Bali vytvářejí terasy, které jsou nejen funkční, ale i esteticky krásné a často fotografované turisty.
  
  Zjednodušené schéma systému Subak