Pačuli

Pačuli je aromatická rostlina, jejíž listy se používají k získávání vonné suroviny pro parfémy. Botanicky jde o rostlinu Pogostemon cablin, příbuznou například mátě. Pochází především z tropické Asie, zejména z oblastí Indonésie, Filipín a dalších částí jihovýchodní Asie. Z rostliny se získává éterický olej, který se používá v parfumerii, kosmetice i vonných směsích. Jeho vůně je typicky zemitá, dřevitá, lehce vlhká a „lesní“ někdy až čokoládově nasládlá, bylinná a kořenitá. Pačuli je zajímavé také tím, že funguje jako základní tón parfému. Vůně zůstává na pokožce poměrně dlouho a pomáhá propojit ostatní složky. Má dlouhou historii v Asii, kde se jeho listy používaly například k provonění oděvů a textilií. Později se dostalo do evropské parfumerie a stalo se velmi oblíbenou ingrediencí. V 60. a 70. letech 20. století se pačuli výrazně spojilo s hippies a alternativní kulturou, takže jeho vůně dnes může lidem připomínat právě tuto dobu.

Pačuli se pro parfémy získává především destilací usušených listů a stonků rostliny. 

1. Sklizeň – rostlina pačuli se sklidí, když má dostatečné množství vonných látek v listech.
2. Sušení – čerstvé listy se nechají několik dní až týdnů částečně vyschnout. Právě během sušení se může charakter vůně výrazně rozvinout.
3. Parní destilace – usušený rostlinný materiál se vloží do destilačního zařízení. Prochází jím horká vodní pára, která s sebou odnáší těkavé vonné látky.
4. Oddělení oleje – pára se ochladí a zkondenzuje na vodu a éterický olej. Olej se od vody oddělí.
5. Použití v parfému – získaný pačuliový esenciální olej se může použít přímo jako parfémová ingredience nebo se dále upravovat a kombinovat s dalšími vonnými látkami.

U pačuli je zvláštní, že stárnutí oleje může jeho vůni zjemnit a změnit. Čerstvě získaný olej může být poměrně ostrý a intenzivní, zatímco starší olej bývá často hladší, hlubší a komplexnější.