Rozdíl mezi pižmem, ambrou, cibetkou a castoreem
Rozdíl mezi pižmem, ambrou, cibetkou a castoreem, čtyři fascinující živočišné materiály, které historicky tvořily takzvaný „živočišný základ“ klasické parfumerie. Tyto čtyři látky se často uvádějí jako klasické živočišné fixativy parfumerie, ale pocházejí z velmi odlišných zdrojů a jejich vonný charakter je také výrazně odlišný.
Pižmo je především měkké a tělesné.
Ambra je teplá, mořská a velmi dobře fixující.
Cibetka přináší smyslnou živočišnost a krémovou hloubku.
Castoreum je suché, kožené, kouřové a drsnější.
Důležité je také rozlišovat historické přírodní materiály od dnešních parfémových ingrediencí. V moderní parfumerii se totiž používají převážně syntetické alternativy, například různé syntetické pižmové látky a označení „Musk,“ „civet“ nebo „ambergris“ v názvu parfému tedy nemusí znamenat, že obsahuje skutečný živočišný sekret. Pokud se zaměříme výhradně na syntetické materiály, je dobré ty čtyři historické „živočišné“ materiály chápat spíš jako čtyři různé olfaktorické role, které se moderní parfumerie snaží napodobit nebo reinterpretovat.
Syntetické pižmo – musk
U pižma vznikla celá velká skupina syntetických látek označovaných jako syntetická pižma (synthetic musks). Jejich hlavním úkolem je vytvořit měkký, hřejivý, tělesný základ a zároveň často působit jako fixativ. Historicky se objevila například nitro pižma, později polycyklická a především makrocyklická pižma. Z hlediska moderní parfumerie jsou zajímavá právě makrocyklická pižma, protože mohou působit velmi přirozeně a připomínat jemný „čistý lidský“ pach.
Typické syntetické materiály:
Galaxolide – čisté, měkké, pižmové, lehce pudrové
Tonalide – teplé, sladší, pudrově-pižmové
Ethylene brassylate – jemné, kulaté, krémové pižmo
Habanolide – čistší, kovovější, elegantní pižmový charakter
Exaltolide – makrocyklické pižmo s velmi přirozeným, teplým charakterem
Syntetická „ambra“ – ambergris
Moderní parfumerie se většinou nesnaží vytvořit syntetický ekvivalent samotné ambry, ale především jejího nejdůležitějšího vonného principu. Klíčovou molekulou je Ambroxide (Ambroxan). Patří mezi ambrové materiály a poskytuje suchý, teplý, dřevitý, lehce slaný a velmi dlouhotrvající efekt.
Další příbuzné materiály mohou mít suchý ambrý charakter, minerální/slaný efekt, dřevitost, pižmovou čistotu, velmi dobrou substantivitu na kůži. Ambroxan je mimořádně důležitý právě proto, že dokáže vytvořit dojem „teplé pokožky“ a ambrové hloubky bez použití skutečného živočišného materiálu.
Syntetická cibetka – civet
U cibetky je syntetická náhrada ještě zajímavější. Cílem není vytvořit jednoduše „příjemnou vůni,“ ale reprodukovat velmi specifický živočišný efekt. Používají se například syntetické civetové báze a jednotlivé molekuly s animalickým charakterem. Mohou být teplé, kožité, medové, voskové, tělesné. V parfému se přitom používají v extrémně malých koncentracích. Jejich úloha často není být rozpoznatelnou vůní „cibetky“, ale dodat kompozici určitou živočišnou hloubku a smyslnost.
Syntetické castoreum
U castorea je princip podobný. Parfumér dnes může vytvořit castoreum akord kombinací několika syntetických materiálů namísto použití přírodního sekretu. Typický syntetický castoreum efekt směřuje k tónům kůže, kouře, dehtu, dřeva, spáleného materiálu, hořkosti, živočišnosti. Velmi často se proto propojuje s koženými akordy. Jde o vytvoření určitého drsného, tmavého a živočišného aspektu.
Moderní syntetická parfumerie tedy vytvořila něco jako čtyři různé „stavební kameny."
MUSK → čistota, pokožka, měkkost, objem
AMBER → teplo, suchost, zářivost, výdrž
CIVET → tělesnost, smyslnost, animalita
CASTOREUM → kůže, kouř, temnota, drsnost
Syntetika není pouze náhražkou přírodních materiálů. Parfuméři díky ní získali celou řadu molekul, které umožňují vytvořit vůně, jež by z původních živočišných materiálů vůbec nebylo možné získat.